Tenerife roadtrip

S Honzou jsme se rozhodli na pár dní vypadnout – ideálně někam, kde bude teplo, moře a trochu jiný svět. Padlo to na Tenerife. Přiletěli jsme rovnou na jih ostrova, půjčili si auto (legendární Toyota ProACE City) – ideální na spaní, a vyrazili objevovat.

První zastávkou bylo Los Cristianos. Odtud jsme projeli celý jih – přes Los Gigantes s ikonickými útesy, Costa Adeje a nakonec až k Masce. Všude jsme se zastavovali, fotili a užívali takový ten rychlotrip, kdy vlastně vůbec nevíš, kde skončíš, ale o to víc tě to baví.

Večer jsme dojeli úplně na druhou stranu ostrova – na sever, do města Puerto de la Cruz. Tam jsme měli první noc ubytování a musím říct – moc hezký město. Je tam i slavná zoo, Loro Parque, která se prý řadí mezi nejlepší na světě (vedle té v Singapuru). Tentokrát jsme ji vynechali, ale navštívili jsme ji později, když jsme se na Tenerife vrátili na tři týdny remote work – o tom zase jindy.

Na severu jsme večer potkali rybáře při západu slunce, docela kouzelný moment. Další den jsme pokračovali směrem k Punta del Hidalgo – moderní maják na pobřeží – a pak dál do hor. Tady se všechno změnilo. Z teplého přímořského klimatu jsme vjeli do mlhy a zimy v národním parku Anaga. Drsný přechod. Krásný, ale drsný.

Z hor jsme pak sjeli na Playa de Las Teresitas – ikonická pláž se zlatým pískem. Myslel jsem si, jaká tam bude pohodička, ale foukalo jak blázen a docela jsme mrzli. Z dálky krásný, ale realita trochu jiná.

Potom jsme se přesunuli do hlavního města Santa Cruz de Tenerife. Jo, normálně tam jezdí tramvaj. Na ostrově. Totální úlet. Trochu piva, trochu pohodičky a pak hurá nahoru – směr Teide.

Pico del Teide je nejvyšší hora Španělska a byla to taková třešnička na dortu. Spali jsme (ne úplně legálně) u nejbližšího parkoviště v autě. Ráno nás probudila paní rangerka a my si říkali: „A je to, máme problém.“ Ale ona se jen přišla zeptat, jestli kolo za autem je naše. Nebylo. Takže nashledanou.

Oficiálně bys měl jít s guidem, pokud chceš být nahoře při východu slunce – my jsme to samozřejmě riskli. Ve dvě ráno jsme vyrazili, čekalo nás asi 9 km a přes tisíc výškových metrů. Bolí to. Ale když jsme stáli nahoře, ve 3 718 metrech, s prvním sluncem nad mraky, věděli jsme, že to stálo za to.

Hlava mě bolela jak čert. Z 0 do 3 700 m za necelý den není sranda. Ale zážitek na celý život.

Z Teide jsme pak sjeli zpátky na jih, do Los Cristianos, kde jsme vraceli auto a letěli domů.

Některý tripy neplánuješ úplně do detailu – a o to víc tě překvapí. Tenerife bylo přesně tohle. Malý ostrov, ale tolik různých světů. Od pláží přes prales až po sopečný vrchol. Díky za to.